Znáte historii šperků?

16/12/2017 0 Komentáře

 

Nejstarší nálezy provrtaných mušlí, které sloužily jako šperky, jsou asi 100 tisíc let staré. Různé ozdoby, zejména náhrdelníky, spony a náušnice, se objevují už v pohřbech z doby bronzové a byly patrně odznakem vyššího postavení svých nositelů. Náhrdelníky se vyráběly z provrtaných zvířecích zubů, ozdobných mušlí, hliněných a později i skleněných barevných korálků. Brzy se začaly zhotovovat ručně zpracováním drahých kovů, nejprve tvářením a tepáním, později i odléváním a dalšími zlatnickými technikami. Už z 1. tisíciletí př. n. l. pocházejí „zlaté poklady“ s množstvím zlatých šperků a slavnostních zlatých nádob, jaké se našly například ve starověkém Egyptě, Asýrii, Mezopotámii, Persii, Řecku, Itálii, ve Španělsku i v dnešním Turecku a Tádžikistánu. Svědčí o nesmírném bohatství tehdejších vládců, vojevůdců či obchodníků.

 

Šperky z mušlí, kamene a kostí přežily od pravěku. V dávných dobách byly šperky nošeny především jako ochrana před nebezpečím nebo jako znak postavení či hodnosti. Ve starověku bylo stěžejním objevem zpracování kovů, to se stalo velmi důležitou fází ve vývoji šperkařských technik. Časem se staly techniky obrábění těchto kovů sofistikovanější a dekorační techniky čím dál tím složitější.Šperky z mušlí, kamene a kostí přežily od pravěku. V dávných dobách byly šperky nošeny především jako ochrana před nebezpečím nebo jako znak postavení či hodnosti. Ve starověku bylo stěžejním objevem zpracování kovů, to se stalo velmi důležitou fází ve vývoji šperkařských technik. Časem se staly techniky obrábění těchto kovů sofistikovanější a dekorační techniky čím dál tím složitější.

 

Ve středověké Evropě se šperky nosily především jako výraz společenského postavení. Královská rodina a šlechta nosila zlato, stříbro a drahé kameny. Nižší třída nosila šperky z dostupnějších materiálů, jako je měď nebo cín. Na šperku byly ceněny různé barvy dodávány pomocí drahých kamenů a smaltu, lidé je vyhledávali také z důvodu pomyslné ochranné síly.

 

Na Blízkém Východě se hojně užívaly pečetní prsteny s glyptikami. Vysokou úroveň dosáhlo šperkařství ve starém Egyptě, kde byly prsteny, přívěsky i větší náprsní pektorály také odznaky moci a úřadu. V pozdním egyptském období se neobyčejně rozšířily drobné stříbrné amulety, které se vyráběly hromadným odléváním do kamenných forem.

 

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiajdnZq47YAhVDZFAKHf4RAs4QjhwIBQ&url=http%3A%2F%2Fwww.starovekyegypt.net%2Fegyptska-moda%2Fmoda-starovekeho-egypta.php&psig=AOvVaw0NIpWCNwQwVxdk0w1RGH0l&ust=1513507163036650

Zdroj obrázku: www.starovekyegypt.net

 

V antickém starověku se šperky zdobily děti, ženy i muži a řada tehdejších autorů si na to výslovně stěžuje. Na římských freskách a mozaikách lze vidět bohaté ženy s náhrdelníky a náušnicemi s drahými kameny, muže s drahocennými sponami a prsteny. Rané křesťanství ale prozměnu šperkům nepřálo, nicméně se už od raného středověku vyskytují biskupské prsteny jako odznaky úřadu, někdy zlaté, někdy i bronzové. Bohaté nálezy stříbrných a vzácně i zlatých šperků potom pocházejí z velkomoravské doby. Typické byly zejména spony a náušnice, ale také náprsní kříže.

 

Ve 20. století se šperkařství stává nejen uměleckým řemeslem, ale také průmyslovým designem, v němž je návrh oddělen od sériové průmyslové výroby. Zároveň šperk rychleji podléhá proměnám módy a využívá nové technologie přesného lití, lisování či úplné strojní výroby. Drahé kameny se vyrábějí synteticky a od 10. let 20. století se objevují levnější a dokonalé kultivované perly. V poslední době se oživil zájem o stříbrné šperky, které jsou jednoznáčně hitem moderní doby, ale io šperky z ušlechtilých ocelí, případně z karbidu wolframu a dalších nových materiálů.

Pokud máte zájem o šperky z chirurgické oceli, podívejte se na našem webu.